Diagnostika Revmatických onemocnění

Pro správnou diagnostiku a léčbu revmatoidní artritidy jsou nejdůležitější následující vyšetření: odběr a vyšetření krve, rentgenové vyšetření a v případě možnosti i punkce postiženého kloubu.

  • Vyšetření krve - důležité je především vyšetření revmatoidního faktoru, což je druh autoprotilátky, který se vyskytuje až u 80 % pacientů s revmatoidní artritidou.

    Revmatoidní faktor se však může vyskytnout i u dalších autoimunitních onemocnění, případně se vzácně nachází u zdravých jedinců.

    Průkaznější jsou tzv. anti-CCP protilátky, které jsou specifické pro revmatoidní artritidu. Ale pozor: samotná přítomnost revmatoidního faktoru ještě neznamená, že jedinec má toto onemocnění.

    Z krve je rovněž možné určit stupeň zánětlivé aktivity, především podle počtu bílých krvinek a koncentrace látky zvané CRP (C-reaktivní protein).

  • Rentgenové vyšetření – rentgenové snímky se pořizují pravidelně v průběhu nemoci. Pro lékaře je důležitá možnost srovnat rentgenové snímky z různých časových období, a určit tak, zda a jak rychle postupuje zánětlivý proces poškozující klouby.

  • Punkce kloubu – některé postižené klouby jsou zvětšené a bolestivé nejen kvůli otoku okolních tkání, ale také z důvodu vyššího množství nitrokloubní tekutiny, která je vylučována do kloubní dutiny. V takových případech se často provádí kloubní punkce – nabodnutí kloubu dlouhou jehlou a nasátí nitrokloubní tekutiny. Z ní je možné zjistit pravděpodobnou příčinu zánětu, navíc odsátí určitého množství tekutiny uleví postiženému kloubu a zmírní bolest.

Diagnostika Bechtěrevovy choroby není snadná a může trvat i několik měsíců, než se s definitivní platností potvrdí, zda jde právě o Bechtěrevovu chorobu.

Návštěva lékaře zahrnuje nejprve anamnézu, kdy je nutné zodpovědět otázky o zdravotním stavu a současných obtížích. Lékař se pravděpodobně zeptá, kdy potíže začaly a jaký měly průběh až do současné chvíle. Bude chtít znát užívané léky a také všechny závažnější choroby, které se kdy vyskytly u blízkých příbuzných.

Při celkovém vyšetření lékař zhodnotí pohyblivost páteře a velkých kloubů. Pátrat bude také po dalších projevech nemoci, proto vyšetří i srdce, plíce a oči.

Důležitý je rovněž odběr krve a zhodnocení laboratorních výsledků pro případný průkaz rizikového antigenu HLA-B27 a posouzení zánětlivé aktivity v organismu (podle počtu bílých krvinek, koncentrace C-reaktivního proteinu v krvi apod.).

Pokud bude jako příčina obtíží diagnostikována Bechtěrevova nemoc, lékař stanoví léčbu, jejíž účinnost bude pravidelně kontrolovat. Na prohlídkách také vždy posoudí rozvoj nemoci a případně upraví léčbu.

Vždy budou součástí vyšetření posouzení změn na páteři a kloubech, odběry krve a rentgen. Podle snímků a magnetické rezonance páteře, případně kloubů, může lékař přesněji určit, zda a s jakou rychlostí onemocnění postupuje a nakolik je účinná zvolená léčba.

Pro správnou diagnózu je potřeba provést základní a v některých případech také speciální vyšetření.

  • Anamnéza - během rozhovoru s pacientem se lékař vyptává na základní údaje o jeho potížích: kdy se objevily první příznaky, kde a jaký byl jejich charakter atd.

    Důležitá je také rodinná anamnéza, tzn. informace o tom, zda psoriázou trpí někdo z blízkých příbuzných pacienta.

  • Klinické vyšetření – někdy může být psoriáza diagnostikována z typických příznaků a průběhu choroby. Zkušený dermatolog (kožní lékař) pozná charakteristický vzhled psoriatických ložisek. Jen v komplikovanějších případech je nutné přistoupit k náročnějším vyšetřením.

  • Laboratorní vyšetření krve – pro diagnózu psoriázy nemají laboratorní testy velký význam. Provádějí se v průběhu léčby, zvláště pokud pacient užívá léky, které mohou mít závažné vedlejší účinky.

  • Kultivační vyšetření – prokáže přítomnost bakterií nebo kvasinek. Užívá se tehdy, je-li nutné odlišit psoriázu od kožních projevů způsobených infekcí.

  • Kožní biopsie – pokud není možné diagnostikovat psoriázu ze samotného vzhledu kůže a typického průběhu onemocnění, provádí se kožní biopsie. Lékař odebere malý kousek kůže, který se poté hodnotí pod mikroskopem.

Zařízení poskytuje zdravotní péči
pro pacienty těchto zdravotních pojišťoven
Kód 111Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
Kód 201Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
Kód 205Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
Kód 211Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
Kód 207Oborová zdravotní pojišťovna
Kód 213Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
 Poskytujeme služby samoplátcům
© 2024 Revmatologie Ostrava